Kinští z Vchynic a Tetova (rod), hrabata, knížata

Kinští z Vchynic a Tetova (rod), hrabata, knížata

Kinští z Vchynic a Tetova (rod), hrabata, knížata
Viz: Kinsky von Chinitz und Tettau (rod), ?.
...
Dokumenty ke stažení
Detail
MARC
Pole Ind Obsah pole
1 pra3235477
3 CZ-PrLNM
5 20180524154049.7
8 140225|n|acnnnaabn-----------n-a|a------
40 ## $a ABA010
100 3# $a Kinští z Vchynic a Tetova (rod), $c hrabata, $c knížata
400 3# $a Kinsky von Chinitz und Tettau (rod), ?. $0 o
670 $a MAŠEK, P. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, Praha 2008.
670 $a VALENTA, Aleš.Dějiny rodu Kinských. České Budějovice: Bohumír NĚMEC, VEDUTA, 2004.
678 0# $a Staročeský rytířský a později panský šlechtický rod pocházející z počátku 13. století. Výraznějšího mocenského i finančního vzestupu se tento rod dočkal až po třicetileté válce, odkdy je historie dobře známa. Rod Kinských patřil po dlouhou dobu k nejvýznamnějším aristokratickým rodinám v zemi. --.Jméno šlechtického rodu Kinských vzniklo z původního jména Wchynský. Prvním známým předkem byl snad Martin z Medvědíče, žijící na počátku 13. století. V roce 1307 přijali jméno podle tvrze Vchynice na Litoměřicku. Počátkem 17. století byli povýšeni do stavu říšských hrabat a v 18. století jedna z větví dokonce do stavu knížecího. -- Václav Norbert Oktavián Kinký, vystřídal řadu funkcí u dvora a roku 1705 se stal nejvyšším kancléřem. Ze dvou manželství měl 18 dětí, přičemž dospělosti se dožilo osm dcer a sedm synů. Z nich vzešly tři rodové linie, mezi něž rozdělil svůj veliký majetek. Norbert Oktavián Kinský je tak poslední společný předek všech nynějších Kinských, v jeho majetku byl Chlumec, Choceň, Chroustovice, Kamenice, Koloděje, Nový hrad, Prčice, Rataje, Rosice, Rychmburk a Sloup. Pět z těchto synů se aktivně věnovalo politické či vojenské kariéře, přičemž dosáhli značných úspěchů, na další rozvoj rodu však měli vliv jen Štěpán Vilém, který získal knížecí titul (zdědil Choceň, Rataje, Rychmburk a Rosice, pracoval v diplomatických službách, byl mj. nejvyšším komorníkem a později nejvyšším hofmistrem; za své zásluhy byl roku 1746 povýšen na českého a říšského knížete, kteroužto hodnost získal dědičně pro představitele nejstarší mužské větve; jeho syn František Josef zemřel roku 1752 bez mužských potomků a jeho dědictví včetně knížecích titulů přešlo na dědice Štěpánova mladšího bratra Filipa Josefa), Filip Josef, který založil knížecí větev Kinských a František Ferdinand Kinský (1668–1741), který založil chlumeckou větev. Erb: tři stříbrné vlčí zuby, v klenotu červené a stříbrné orlí křídlo. Rodové heslo: "Bůh, čest, vlast".
678 0# $a <b>KNÍŽECÍ VĚTEV</b>: Zakladatel knížecí větve Kinských: Filip Josef (1700–1749) působil v letech 1728–1735 v diplomatických službách jako rakouský vyslanec v Anglii, dále v České dvorské kanceláři ve Vídni, v letech 1738–1745 ve funkci nejvyššího kancléře, v níž se projevoval jako český vlastenec. Kromě toho patřil k průkopníkům manufakturní výroby, na sloupském panství úspěšně podnikal ve sklářství, méně úspěšně v plátenictví a experimentoval s hedvábnictvím. Držel velkostatek Česká Kamenice, koupil a zrekonstruoval zámek Zlonice (1720), Mšené (1742) a Budenice (1748). Mladší bratr Filipa Josefa, Josef Jan Maxmilián, hrabě Kinský (1705–1780) studoval na arcibiskupském semináři v Praze, podnikl kavalírskou cestu na Maltu, Rhodos a do Palestiny, jako rytíř maltézského řádu přijal závazek celibátu. Držel Zlonice, Budenice a spolu s bratrem dědil Sloup; na svých panstvích provedl pozemkovou reformu. Patřil k nejvýznamnějším českým podnikatelům ve sklářském a textilním průmyslu (Sloup v Čechách, Nový Bor, Bělá pod Bezdězem. Byl ženat s Marií Karolínou z Martinic, se kterou měl čtyři dcery a čtyři syny. Prvorozený syn František Oldřich, 3. kníže Kinský (1726–1792) zdědil choceňský fideikomis, druhorozený Jan Josef Maxmilián (1736–1804) Zlonice a Sloup. Jan Josef Maxmilián Kinský měl pouze syna Bedřicha, který zemřel bezdětný (Sloup se tak dostal do chlumecké větve). František Josef vyjma Zlonic a Budenic ještě zdědil Kamenici, přikoupil Hospozín. Roku 1752 zdědil knížecí titul a vstoupil do armády, kde získal hodnost polního maršálka. Z mužských potomků ho přežil pouze syn Josef (1754–1798), který byl říšským dvorním radou. Jan Josef dále rozšířil majetek rodu a koupil Kostelec nad Ohří, Peruc, Přestavlky, Vejvanovice. Měl syny Ferdinanda a Františka Josefa , kteří založili dvě další větve; a jelikož i Ferdinand (1781–1812) měl dva syny Rudolfa (1802–1836) a Josefa (1806–1862), rozdělila se knížecí větev celkem na tři části – větev choceňskou, kosteleckou a peruckou. Choceňská větev – hlavní větev: Starší syn knížete Ferdinanda (1781–1812) Rudolf (1802–1836) podporoval české národní obrození, byl spoluzakladatelem a prvním kurátorem Matice české, podporovatelem Národního muzea. Pověřil Františka Palackého studiem genealogie svého rodu. Přikoupil Heřmanův Městec, Choceň a Horažďovice. Se svou ženou Vilemínou Eliškou, rozenou z Colloredo-Mannsfeldu, měl čtyři dcery a syna Ferdinanda Bonaventuru (1834–1904), který vlastnil Heřmanův Městec, Horažďovice, Choceň, Kamenici, Rosice a Zlonice. Byl dědičným členem rakouské panské sněmovny, ale více než o veřejný život se zabýval hospodářstvím a správou rodinného majetku. Díky němu se rod Kinských začal orientovat na průmysl a na jejich velkostatcích vznikla celá řada cukrovarů, pivovarů, atp. Oženil se s Marií Annou z Lichtenštejna, se kterou měl tři dcery a tři syny. Prvorozená Vilemína se vdala roku 1878 za Františka Josefa, knížete z Auerspergu z nedalekých Slatiňan, syn Karel (1858–1919) se věnoval diplomacii, restauroval park v Budenicích. Zemřel bezdětný. Druhý syn Rudolf (1859–1930) měl šest dcer. Jediný jejich bratr Ferdinand Vincenc (1866–1919) měl kromě čtyř dcer i tři syny. Dalšími pokračovateli a představiteli hlavní knížecí větve rodu Kinských jsou: Oldřich Ferdinand, X. kníže Kinský ze Vchynic a Tetova (1893-1938), František Oldřich, XI. kníže Kinský ze Vchynic a Tetova (1936 - 2009), Karel Maxmilián, XII. kníže Kinský ze Vchynic a Tetova (1967), Václav Ferdinand, hrabě Kinský ze Vchynic a Tetova (2002). Kostelecká větev: založil ji hrabě Josef (1806–1862), druhý syn knížete Ferdinanda (1781–1812). Josef zdědil Kostelec nad Orlicí a Borovnici, jeho synové se stejně jako on věnovali vojenství. Josef měl syny Bedřicha Karla (1834–1899), Volfganga (1836) a Františka (* 1841). Bedřich Karel (1834–1899) měl ve vlastnictví Kostelec nad Orlicí, věnoval se politice, po jeho smrti převzal správu Kosteleckého panství jeho syn František Josef (1879–1976). František Josef v roce 1938 a 1939 podepsal petici českých šlechtických rodů, kterou se tyto rody postavily za Československo a přihlásily se ke svému češství. Po roce 1948 se rozhodl neemigrovat, což vedlo k jeho perzekuci. Spolu s ním v Československu zůstal i jeho syn Josef Kinský z Vchynic a Tetova (1913–2011), který po roce 1989 zrestituoval zámek v Kostelci nad Orlicí. O rekonstrukci empírového zámku se po roce 1989 významně zasloužili Josef Kinský z Vchynic a Tetova a jeho syn František Kinský z Vchynic a Tetova (*1947). Zámek je spolu s okolním pečlivě upraveným anglickým parkem zpřístupněn veřejnosti – konají se v něm kulturní akce (koncerty, výstavy, v suterénu zámku je od roku 2010 umístěno Muzeum města Kostelec nad Orlicí). Zámecký park je proslulý vzácnými dřevinami, rododendrony a na jaře rozsáhlými pláněmi kvetoucích sněženek, bledulí a sasanek. Josef Kinský z Vchynic a Tetova byl Čestným občanem města Kostelec nad Orlicí. V roce 1992 se stal společníkem a jednatelem společnosti Cihelna Kinský, spol. s r. o. v Kostelci nad Orlicí a působil i v dalších společnostech (Písník Kinský či Bytová výstavba Kinský). Jeho manželkou byla Bernadetta Kinská z Vchynic a Tetova (rozená Merveldt), synové František Kinský z Vchynic a Tetova a Antonín Kinský z Vchynic a Tetova, rytíř Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalemského (1955–2012). František Kinský z Vchynic a Tetova je od roku 2010 zastupitelem města Kostelec nad Orlicí (za Iniciativu občanů). Jeho manželkou je Martina Kinská z Vchynic a Tetova rozená Forejtová, dcera Barbora Jarošová Kinská z Vchynic a Tetova a Kristian Kinský z Vchynic a Tetova. Perucká větev: zakladatelem této hraběcí větve je František Josef (1784–1823) syn knížete Josefa (1751–1798). František Josef měl tři syny, Eugen (1818) vlastnil Valašské Meziříčí. Větev vymřela po meči roku 1921 a po přeslici 1942.
678 0# $a <b>CHLUMECKÁ VĚTEV</b>: Zakladatelem této větve je hrabě František Ferdinand Kinský (1668–1741), nejstarší bratr zakladatelů knížecí větve. Byl politicky aktivní, působil jako nejvyšší kancléř a poslanec zemí Koruny České při říšském sněmu. V Rakousku koupil Matzen a Angern. Kromě jedné dcery měl tři syny (Josef, František Josef a Leopold Ferdinand). Josef (1736–1804) se stal polním maršálkem, vlastnil Radim. Josef Kinský zemřel bezdětný. Jeho bratr František Josef (1739–1805) patřil k nejvýznamnějším osvícenským učencům a pedagogům své doby. Absolvoval vojenskou akademii Theresianum, po té vystudoval právnickou fakultu univerzity v Praze, působil u apelačního soudu, roku 1759 vstoupil do armády, stal se brzy generál-majorem, vojenským pedagogem a reformátorem. Založil pražskou kadetní školu a zreformoval vojenskou akademii ve Vídeňském Novém Městě. V letech 1773–1774 spoluzaložil Soukromou učenou společnost v Praze (pozdější Královská česká společnost nauk). Svou bohatou knihovnu odkázal Univerzitní knihově v Praze, zasloužil se o Pražskou techniku a mimo jiné se hlásil ke Komenskému a nazýval jej „prvním naším buditelem“, zemřel bezdětný. Nejstarší syn Leopold Ferdinand (1713–1760) zdědil Chlumec a Matzen, byl nejvyšším lovčím v království Českém. Leopold měl dvě dcery a dva syny - Františka Ferdinanda a Filipa. Mladší syn Filip (1742–1827) se oženil s příbuznou z knížecí větve, čímž získal Rychmburk a Chroustovice, mimoto zdědil Sloup a Zvíkovec. Postupně prodal prakticky všechno dědictví a stal se zbrojmistrem, zemřel bez dědiců. Jeho bratr František Ferdinand (1738–1806) měl (kromě dalších dětí) tři syny, kteří rozdělili tuto větev na tři větve. Byli jimi Josef Leopold (1764-1831), Karel (1766-1831) a Kristián (1776-1835). Leopold Ferdinand byl dědem Berthy von Suttner - první ženské nositelky Nobelovy ceny za mír. Jedním z přímých potomků (praprapravnukem) Leopolda Ferninanda byl Radslav Kinský (1928-2008) - významný český imunobiolog, zakladatel reprodukční imunologie a třetí český velkopřevor lazariánů.
678 0# $a Erb Kinských obsahuje tři stříbrné vlčí zuby na červeném štítě, jdoucí zprava doleva. Blason: V červeném poli tři stříbrné vlčí zuby, rostoucí z levé strany štítu. Přikryvadla červeno-stříbrná, v klenotu červené a stříbrné křídlo. Znak bývá doplňován hraběcí korunou, eventuálně knížecí korunou či knížecím pláštěm (pouze pro hlavu rodu). Erb této rodiny obsahuje tři stříbrné vlčí zuby na červeném štítě, jdoucí zprava doleva. Erb na budově pražského Paláce Kinských je v neděleném poli a jeho součástí je heslo „Bůh, čest, vlast“, nemá žádného štítonoše a je doplněn knížecím pláštěm a mimo jiné kolanou Řádu zlatého rouna. Blason: V červeném poli tři stříbrné vlčí zuby, rostoucí z levé strany štítu. Přikryvadla červeno-stříbrná, v klenotu červené a stříbrné křídlo. Znak bývá doplňován hraběcí korunou, eventuálně knížecí korunou či knížecím pláštěm (pouze pro hlavu rodu).
856 4# $y Liverati, Giovanni, 1772-1846 $u http://provenio.net/authorities/47393 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Zámecká knihovna Heřmanův Městec $u http://provenio.net/authorities/44134 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $u http://www.provenio.net/PROVENIO/KNM4/RUZNE/381.jpg $z Slepotiskové heraldické razítko s knížecí korunou, Řádem Zlatého rouna a textem "BIBLIOTHECA PRINCIP. KINSKY".
856 4# $y Kinský z Vchynic a Tetova, Ferdinand Bonaventura, kníže, 1834-1904 $u http://provenio.net/authorities/47364 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Palácová knihovna Kinských $u http://provenio.net/authorities/44136 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Kinská z Vchynic a Tetova, Maria Charlotte, 1782-1841 $u http://provenio.net/authorities/47366 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Zámecká knihovna Kostelec nad Orlicí $u http://provenio.net/authorities/45814 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Kinský z Vchynic a Tetova, Rudolf, šestý kníže, 1802-1836 $u http://provenio.net/authorities/35171 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Zámecká knihovna Chlumec nad Cidlinou $u http://provenio.net/authorities/44132 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Kinský z Vchynic a Tetova, Ferdinand Jan Nepomuk, 5. kníže, 1781-1812 $u http://provenio.net/authorities/45809 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Kinskiana (knihovna) Národní knihovna ČR $u http://provenio.net/authorities/45819 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Kinský z Vchynic a Tetova, František Oldřich, hrabě, 1634-1699 $u http://provenio.net/authorities/37897 $9 PROVENIO $3 fmo
906 $a jaka
998 $a Mš $b jaka
Permanentní odkaz