Frič, Josef Václav, 1829-1890

Frič, Josef Václav, 1829-1890

Frič, Josef Václav, 1829-1890
See: Brodský, Martin
See: Hron, A.
...
Documents for download
Detail
MARC
Field Ind Field content
1 pra3249803
3 CZ-PrLNM
5 20200205191550.7
8 140707|n|acnnnaabn-----------n-a|a----
40 ## $b cze
100 1# $a Frič, Josef Václav, $d 1829-1890
150 $a měšťanské knihovny
370 $a Praha $b Praha $c Česká republika
374 $a spisovatelé
374 $a politici
374 $a novináři
374 $a překladatelé
375 $a muž
400 1# $a Brodský, Martin $0 o
400 1# $a Hron, A. $0 o
670 $a Národní autority ČR $u http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000007961&local_base=AUT
670 $a Knihovny významných českých osobností $u http://www.osobniknihovny.cz/detail.do?articleId=6477
670 $a Literární archiv Památníku národního písemnictví $u http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/fric-josef-vaclav/
670 $a Umělecké sbírky. Průvodce po fondech. $u http://www.pamatniknarodnihopisemnictvi.cz/downloads/umelecke-sbirky/ppf-pnp.pdf
670 $a CVEJN, Karel (ed.). J. V. Frič v dopisech a denících. Praha: Československý spisovatel, 1955.
670 $a Frič, Josef Václav. In: FORST, Vladimír (red.). Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce: 1. svazek A–G. Praha: Academia, 1985. s. 748–752.
670 $a HESOVÁ, Petra. Osobní knihovna Josefa Václava Friče: Poznámky na okraj. In Sborník Národního musea v Praze: Řada C - Literární historie. Praha: Národní muzeum, 2013, sv. 58, 3-4, s. 66-70.
670 $a KHEL, Richard a JAKŠOVÁ, Jana (eds.). Knihovna Josefa Václava Friče: bibliografický soupis. Praha: Národní muzeum, 1965.
670 $a POHORSKÝ, Miloš (red.). Dějiny české literatury III. Literatura druhé poloviny devatenáctého století. Praha: ČSAV, 1961.
670 $a VODIČKA, Felix (red.). Dějiny české literatury II. Literatura národního obrození. Praha: ČSAV, 1960.
670 $a ZIELECKÁ, Olga. Rodokmen Josefa Václava Friče 1829–1890 a Anny rodem Kavalírové 1825–1893. Praha: Olga Zielecká, 1938.
670 $a ŽÁČEK, Václav. Josef Václav Frič. Praha: Melantrich, 1979.
678 0# $u http://files.provenio.net/PROVENIO/AUTORITY/FRIC_JOSEF_VACLAV/Josef_Václav_Frič_(1).jpg $a Narodil se 5. září 1829 jako první syn pražského advokáta JUDr. Josefa Františka Friče (1804–1876) a Johany, rozené Reisové (1809–1849). Studoval na pražské filozofii, angažoval se v předrevolučním a následně revolučním dění roku 1848. Pomáhal při přípravě schůze ve Svatováclavských lázních i ve studentském výboru, vedl demonstraci s druhou peticí císaři, účastnil se druhé vídeňské delegace a za spolek Slávia také Slovanského sjezdu. V průběhu svatodušních bouří organizoval studentské povstání v Klementinu. Po prozrazení májového spiknutí byl zatčen, dva roky strávil ve vazbě na Hradčanech, roku 1851 byl odsouzen na 18 let žaláře v Komárně. Zde setrval až do vyhlášení všeobecné amnestie v květnu 1854. Jeho činnost však byla stále policejně sledována. Rok po sňatku s Annou Ullmannovou (1827–1857) ovdověl. Vzápětí se oženil s Annou Kavalírovou (1825–1893), dcerou zakladatele sázavské sklárny. V jejich domácnosti se scházeli mladí spisovatelé, pozdější skupina almanachu Máj. V srpnu 1858 byl zatčen a internován v Déesi v Sedmihradsku. V březnu 1859 podepsal revers, že se bez vědomí rakouské policie nevrátí do Prahy. Vytouženým odjezdem z Déese však teprve započalo Fričovo dvacetileté vyhnanství, během něhož se opakovaně pokoušel získat povolení k návratu do vlasti. Žil v Londýně, Paříži (1860–1867) a v Berlíně (1867–1871), přechodně také v Záhřebu (1873–1877), Římě, Budapešti, Petrohradě (1877) a Cařihradě; působil jako novinář, redaktor, zahraniční dopisovatel a překladatel. Setkal se osobně s A. I. Gercenem, K. Marxem, M. A. Bakuninem, L. A. Mierosławským, G. Garibaldim, O. Bismarcem ad. Z domova ho výrazně podporovali finančně i organizačně zejména bratři Karel (1834–1915), Václav (1839–1916) a Vojtěch (1844–1918). Manželka Anna s ním žila v Paříži až do roku 1867, poté se se třemi dětmi, Josefem (1861–1945), Janem (1863–1897) a Boženou (1865–1923), vrátila do Čech. V 70. letech působil Frič jako zpravodaj a dopisovatel v Pešti, v Záhřebu a v Cařihradu, především díky podpoře svých přátel a příznivců, Jana Stanislava Skrejšovského (1831–1883) a Vratislava Kazimíra Šembery (1844–1891), kteří se zasazovali o rehabilitaci Friče v očích české veřejnosti. Právě Skrejšovský vymohl roku 1879 souhlas rakouské vlády s oficiálním návratem Friče do Prahy. Po návratu do vlasti nacházel jen málo pochopení pro svou veřejnou a kulturní činnost, obtížně sháněl nakladatele i abonenty pro své Sebrané spisy i Paměti. Věnoval se práci pro Uměleckou besedu a Matici divadelní, byl aktivním členem různých spolků a sdružení. Zabýval se divadelní kritikou, redigoval divadelní periodika a přispíval do mnohých literárních i humoristických časopisů. Roku 1889 kandidoval za mladočechy ve sněmovních volbách, následující vývoj strany ho však zklamal. Zemřel 14. října 1890, pohřben je na Vyšehradě. Manželka Anna ho přežila o necelé tři roky. Syn Josef se zabýval biologií a syn Jan chemií a fyzikou, společně založili firmu na výrobu měřicích přístrojů a vybudovali malou observatoř. Dcera Božena byla klavíristka, především díky její péči se zachoval rodinný archiv. Literární a publicistické tvorbě se Frič věnoval celý život. Psal subjektivní lyriku, politicky angažované a vlastenecké verše i výpravné básně s historickými náměty, které shrnul do dvou souborů – ženevský Výbor básní (1861) a Různé básně (1880). Jeho drobné povídky, tendenční a sociální novely a historické obrazy (souborně pod názvem Povídky a fantazie, 1879, 1880) nalezly ohlas až u ruchovsko-lumírovské generace. Vedle početných překladů divadelních her psal také vlastní dramata, především s náměty ze slovanské historie a národních pověstí. Přispíval do čtyř desítek periodik nejrůznějších tematických okruhů a zaměření, od rozsáhlých odborných studií přes politické úvahy a zprávy až po povídky, básně či drobné anekdoty. Významným pandánem k Fričovu beletristickému dílu jsou jeho Paměti do třiceti let (1886–1887) a také rozsáhlá korespondence, deníky a zápisníky.
680 $a Charakteristika knižní sbírky: $i Soubor svazků vedený pod jménem zakladatele knihovny, Josefa Václava Friče, je početný a velice různorodý. Jádro tvoří spisovatelova osobní sbírka knih, periodik, sešitů a brožur, které jednak sám napsal či přeložil a vydal, jednak koupil či dostal darem. V období od devadesátých let devatenáctého století po začátek druhé světové války byl fond postupně obohacován jednak dědici knihovny, jednak pořadateli Fričovy pozůstalosti – zejména archivářkou Olgou Zieleckou (1876–1948). Společně s jejími příspěvky se knihovna rozrostla ještě o svazky darované veřejností a spřízněnými osobami, které reagovaly na výzvu o poskytnutí dobových dokumentů, které by pomohly doplnit zpracovávanou spisovatelovu pozůstalost. -- Fričova knihovna obsahuje soudobou i novější beletrii (od rozsáhlejších edičních řad klasiků po opravdové rarity), drobné politické brožury a sešity, soubory výstřižků a tematické konvoluty, sebrané ročníky časopisů (nebo jen vybraná čísla obsahující Fričovy příspěvky), noviny, paměti, výbory a antologie, odborné monografie, jazykové a výkladové slovníky, dějiny a příručky, studie a pojednání, almanachy, ročenky a seznamy, mapy, průvodce, ale i rukopisy a strojopisy. Společně s převažující češtinou se ve Fričově knihovně v nemalé míře vyskytují exempláře psané německy (většinou tištěné frakturou), francouzsky, anglicky, polsky a rusky; méně též italsky, srbochorvatsky a slovensky.
680 $a Charakteristika nejčastějších provenienčních záznamů: $i Kniha s rukopisným věnováním J.V. Friče H. Martinovi, dnes ve fondu Historické knihovny města Paříže. $5 Bibliothèque Historique de la Ville de Paris $9 PROVENIO
680 $a Lokace knižní sbírky: $i Roku 1945 odkázal dr. Josef Frič (syn J. V. Friče) rodinný archiv Národnímu muzeu (z daru bylo výslovně vyňato několik, zejména rodinných, památek). V roce 1963 byl původně ucelený soubor katalogizován a uložen v Národním muzeu v Praze, zároveň z něj však byla vyjmuta část vzácnějších exemplářů (především obrozenecké tisky, periodika a brožury tištěné v zahraničí, svazky obsahující větší množství vpisků, drobných kreseb a provenienčních značek), které byly včleněny do Fričovy pozůstalosti (146 kartonů), uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví (mobiliář Fričovy pozůstalosti uložen v Uměleckých sbírkách PNP). V roce 1967 byla knihovna přestěhována do zámeckého archivu v Peruci, roku 1996 přesunuta do depozitárního komplexu Terezín II. (definitivně umístěna pak roku 2010). $5 CZ-PrLNM
680 $a Charakteristika nejčastějších provenienčních údajů: $i Téměř každý exemplář nese nepřehlédnutelné stopy po Fričově intenzivním studiu a zaujaté četbě (osobité vpisky a komentáře, glosy, výpisky, odkazy, zatrhávání v okrajích, podtrhávání v textu, korektury a varianty, kresbičky, součty cifer, vložené i vepsané konspekty, vzkazy osobám, jimž byla kniha zapůjčena, a další doplňky i poznámky s obsahem svazku nesouvisející). Historicky i badatelsky cenná jsou rukopisná věnování a podpisy domácích i zahraničních osobností, knihkupecké štítky a nálepky, vlastnická (osobní i firemní) a poštovní razítka, kolky, adresy a exlibris. $5 CZ-PrLNM
680 $a Charakteristika dokumentární sbírky: $i Osobní fond v rozsahu 165 kartónů, 1842 - 1890. -- Doklady a) vlastní; b) cizí (sbírka 129 úmrtních oznámení). -- Korespondence a) přijatá (J. Arbes, M. Bakunin, J. Čelakovský, Fričové, A. Gercen, bří Grégrové, S. B. Hroboň, M. Jókai, A. Kavalírová, J. L. Kober, L. Kossuth, E. Krásnohorská, J. I. Kraszewski, B. Krawc, M. Leskov, B. Němcová, J. Neruda, J. Otto, S. N. Pinkas, J. E. Purkyně, A. N. Pypin, K. Sabina, J. S. Skrejšovský, K. Světlá, V. K. Šembera, V. Šnajdr, I. S. Turgeněv); b) odeslaná; c) cizí. -- Rukopisy a) vlastní (články, řeči, zápisníky, Paměti); b) cizí (opisy korespondence J. V. Friče a Pamětí). -- Tisky. -- Výstřižky. -- Varia (hmotné památky). Neuspořádáno. $5 Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze
680 $a Charakteristika umělecké sbírky: $i Portrétní zobrazení Josefa Václava Friče, jehož autorem je Karel Javůrek (1815 – 1909), se nachází v oddělení starších dějin českých Historického muzea NM. – 1. Portrét Josefa Václava Friče. Autor: Karel Javůrek. Místo vzniku: Praha. Datace: 1855. Technika: Olejomalba na papíře. Rozměr: 48 x 41,8 cm. Lokace: Národní muzeum, Oddělení straších dějin českých, inv. čís. H2-196 364. Foto: Jan Rendek. Pozn.: viz Lubomír Sršeň, Malované drobné portréty. Sbírka oddělení starších českých dějin Národního muzea. Praha (Národní muzeum – Lika Klub) 2013, s. 203–204 (čís. kat. 190).
680 $a Lokace dokumentární sbírky: $5 Literární archiv Památníku národního písemnictví v Praze
680 $a Charakteristika umělecké sbírky: $i Soubor podobizen, mobilií, osobních a rodinných památek. 400 inv. č. -- Zkatalogizováno částečně. $5 Umělecké sbírky Památníku národního písemnictví v Praze
856 4# $u http://files.provenio.net/PROVENIO/KNM1/JVF/SAM_3933.JPG $y Fričovo razítkové exlibris "Per ardua" a podpis pseudonymu "hron f.", razítko komárenského vězení "K. K. Militär Platz Commando zu Komorn", razítkové exlibris "F"
856 4# $u http://files.provenio.net/PROVENIO/KNM1/JVF/SAM_8664.JPG $y Vlastnický podpis "Josef Frič".
856 4# $u http://files.provenio.net/PROVENIO/KNM1/JVF/SAM_1973.JPG $y Typické Fričovy poznámky, značky a zaškrtávání v textu.
856 4# $u http://files.provenio.net/PROVENIO/KNM1/JVF/SAM_1538.JPG $y Vlepený knihovnický štítek na obálce brožury.
856 4# $u http://files.provenio.net/PROVENIO/KNM1/JVF/SAM_1794.JPG $y Dedikace autora J. V. Fričovi.
856 4# $u http://files.provenio.net/PROVENIO/KNM1/JVF/PICT0101.JPG $y Fričova autorská dedikace.
856 4# $u http://files.provenio.net/PROVENIO/KNM1/JVF/SAM_8363.JPG $y Francouzský signet, kolkové (fiskální) razítko, používáno souběžně s lepenými kolky při zdaňování časopisů, brožur ap.
856 4# $u http://files.provenio.net/PROVENIO/KNM1/JVF/SAM_9319.JPG $y Josef Václav Frič za pobytu v Paříži.
856 4# $u http://files.provenio.net/PROVENIO/KNM1/JVF/SAM_3565.JPG $y Josef Václav Frič po návratu do vlasti.
856 4# $u http://files.provenio.net/PROVENIO/HM2/FričJosefVáclav.01.H2-196.364.detail.FotoJanRendek.jpg $y Portrét Josefa Václava Friče. Autor: Karel Javůrek. Místo vzniku: Praha. Datace: 1855. Technika: Olejomalba na papíře. Rozměr: 48 x 41,8 cm. Lokace: Národní muzeum, Oddělení straších dějin českých, inv. čís. H2-196 364. Foto: Jan Rendek. Pozn.: viz Lubomír Sršeň, Malované drobné portréty. Sbírka oddělení starších českých dějin Národního muzea. Praha (Národní muzeum – Lika Klub) 2013, s. 203–204 (čís. kat. 190).
856 4# $u http://files.provenio.net/PROVENIO/AUTORITY/FRIC_JOSEF_VACLAV/67_D_10-0071.JPG $y Podobizna J. V. Friče (Slavín. (Pantheon). Sbírka podobizen, autografů a životopisů předních mužů a žen československých. Oddíl II / pořádali Coelestin Frič a Frant. Jar. Peřina. V Praze: F. Bartel, 1884).
856 4# $3 provenience $u http://files.provenio.net/PROVENIO/AUTORITY/MARTIN_HENRI/dedikace_Frič_Martinovi.jpg $y V exempláři knihy "La Bohême historique, pittoresque et littéraire" (Paris 1867), kterou sestavil J.V. Frič společně s Luisem Légerem, dochovaném v Bibliothèque Historique de la Ville de Paris (sign.125110) je na titulním listě rukopisná dedikace: "A M. Henri Martin homage de l´auteur Jos. V. Frič Paris 22. Juillet 1867". $9 PROVENIO
856 4# $3 majitel $u Martin, Henri, 1810-1883 $y http://provenio.net/authorities/103631 $9 PROVENIO
998 $a hes $b jaka
998 $a Srsen, syb
Processing history
Permanent link