Kocové z Dobrše (rod), svobodní páni, hrabata

Kocové z Dobrše (rod), svobodní páni, hrabata

Kocové z Dobrše (rod), svobodní páni, hrabata
See: Kotzové z Dobrše (rod), hrabata
See: Kotz z Dobrše (rod), hrabata
See: <<z >>Dobrše, Kotz (rod), hrabata
See: <<z >>Dobrše, Koc (rod), hrabata
See: Kotz z Dobrze (rod)
...
Documents for download
Detail
MARC
Field Ind Field content
1 pra3256458
3 CZ-PrLNM
5 20180524155202.2
8 150311|n|acnnnaabn-----------n-a|a------
40 ## $a ABA010
100 3# $a Kocové z Dobrše (rod), $c svobodní páni, $c hrabata
150 $a šlechtické knihovny
400 3# $a Kotzové z Dobrše (rod), $c hrabata $0 o
400 3# $a Kotz z Dobrše (rod), $c hrabata $0 o
400 3# $a <<z >>Dobrše, Kotz (rod), $c hrabata $0 o
400 3# $a <<z >>Dobrše, Koc (rod), $c hrabata $0 o
400 1# $a Kotz z Dobrze (rod)
670 $a Wikipedia $u http://cs.wikipedia.org/wiki/Kocov%C3%A9_z_Dobr%C5%A1e
670 $a Šumava.cz $u http://www.sumava.cz/objekt_az/2354-kocove-z-dobrse/
670 $a Castles.cz $u http://www.castles.cz/genealogie-heraldika/kocove-z-dobrse.html
670 $a MAŠEK, P. Knihovna ze zámku Újezd Svatého Kříže. Sborník Národního muzea, řada C, 1986, č. 1-2, s. 101-116.
678 0# $a Staročeská, původně vladycká rodina, povýšená později do panského i hraběcího stavu. Prapůvodním sídlem byla tvrz Dobrš u Vimperka. Nejstarším doloženým předkem byl Petr z Dobrše, patron kostela v Dobrši zmiňovaný r. 1377. Rod se na konci 15. století rozvětvil do několika pošlostí: vlastní dobršskou (vymřela r.1609), hraběcí pošlost bystřickou (vymřela r.1665), pošlost miletickou (potomci se po Bílé hoře vystěhovali z Čech) a pošlost ohrazenickou, z niž se vydělila pošlost hlavňovická. Příslušníci rodu drželi v minulosti různá sídla, zejm. na jihozápadě Čech. Erbem rodu bylo zlaté kolo se čtyřmi loukotěmi na modrém štítě, totéž v klenotu. Později byl erb polepšen dvěma zlatými gryfy, kteří kolo drží. Do 20. století přežily dvě pošlosti hlavňovické, obě ve stavu svobodných pánů. Jedna větev vlastnila zámek a panství Hlavňovice, druhá Újezd Svatého Kříže. Drželi také Nýrsko a Všeruby. Díky své katolické víře přežili pobělohorské období, avšak Diviš Koc patřil mezi odsouzené, dokázal svou věrnost k císaři, stal se hejtmanem Plzeňského kraje, r. 1629 dosáhl pro sebe i pro své potomky (např. Jan Markvart a Václav Albrecht) povýšení do panského stavu a r. 1634 do hraběcího. Kristián z Dobrše (1806–1883) působil jako místodržitelský viceprezident v Košicích a v Brně a poslanec Říšské rady. I další Kocové z Dobrše (Ferdinand z Dobrše, Václav z Dobrše) zasedali v poslaneckých lavicích. -- Praotcem Koců z Újezdu byl Jan Adam (zemř. 1914). Jeho vnukovi, Václavovi Albrechtovi byl v Linci 26. června 1680 potvrzen panský stav. Zámek a panství Újezd zdědil po své matce Františce hraběnce Cukrové z Tamfeldu (Zachariáš) Václav Erasmus Koc (1773-1857), pán na Újezdu od r. 1796, císařský a královský komoří, rytíř císařského rakouského Leopoldova řádu, člen Soukromé společnosti vlasteneckých přátel umění v Praze a člen pro povznesení hudebního umění v Praze. Posledním mužským potomkiem Koců byl Karel Christian z Dobrše (nar. 1917). Sloužil v německé armádě, a tak se na rod Koců po druhé světové válce vztahoval odsun (část rodu žila po r. 1945 v Bavorsku). $u http://files.provenio.net/PROVENIO/AUTORITY/KOCOVE/erb.jpg
856 4# $y Kocová z Dobrše. Františka, hraběnka, 1739-1793 $u http://provenio.net/authorities/35301 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Zámecká knihovna Újezd Svatého Kříže $u http://provenio.net/authorities/50257 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Kocová z Dobrše, Henriette, svobodná paní, 1859-1908 $u http://provenio.net/authorities/53350 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Koc z Dobrše, Kristián, svobodný pán, 1806-1883 $u http://provenio.net/authorities/50251 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $y Cukrové z Tamfeldu (rod), hrabata $u http://provenio.net/authorities/56456 $9 PROVENIO $3 fmo
998 $a jaka
Processing history
Permanent link