Polívka, Jiří 1858-1933

Polívka, Jiří 1858-1933

Polívka, Jiří 1858-1933
See: Kamiński, Bohdan 1858-1933
See: Polívka, Georg 1858-1933
...
Documents for download
Detail
MARC
Field Ind Field content
leader -----nam-a22------i-4500
1 pra3238322
3 CZ-PrLNM
5 20210114145427.6
8 131112|n|acnnnaabn-----------n-a|a------
40 ## $a ABH303
100 1# $a Polívka, Jiří $b 1858-1933
368 $a měšťanské knihovny
370 $a Enns $b Praha $c Rakousko $c Česká republika
374 $a vysokoškolští učitelé
374 $a lingvisté
375 $a muž
400 1# $a Polívka, Georg $d 1858-1933 $0 o
400 1# $a Kamiński, Bohdan $d 1858-1933 $0 o
670 $a Databáze českých literárních osobností: $u http://clo.ucl.cas.cz/index.php?win=detail2&jmeno=Polívka&id=3444
670 $a Digitalizovaná díla J. Polívky $u http://kramerius.nkp.cz
670 $a Knihovny význačných českých osobností $u http://www.osobniknihovny.cz/libraryDetail.do?categoryId=6418
670 $a Wikipedia $u http://cs.wikisource.org/wiki/Autor:Ji%C5%99%C3%AD_Pol%C3%ADvka
670 $a Národní autority ČR $u http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000028929&local_base=AUT
670 $a CHODĚJOVSKÝ, Jiří. Jiří Polívka (1858-1933) $u http://abicko.avcr.cz/2008/1/14/jiri-polivka-1858-1933.html
670 $a Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce 3, sv. II., Praha 2000, s. 1007–1011.
670 $a Sborník prací věnovaných prof. dr. J. Polívkovi k šedesátým narozeninám, Praha 1918. $u https://archive.org/details/sbornkpracvn00pol
670 $a GAŠPARÍKOVÁ, Viera. Jiří Polívka (1858-1933). Strážnice: Národní ústav lidové kultury, 2006. 62 s. portréty
678 0# $a Český jazykovědec, profesor slovanské filologie a folklorista. Spolu s Matijem Murkem, Janem Máchalem, Václavem Tillem aj. patří ke generaci, která založila českou školu literární komparatistiky. -- Narodil se v Horním Rakousku (6. březen/3. květen 1858 v Ennsu), ukončil německé gymnázium na Novém městě pražském. Filologii studoval u Jana Gebauera na pražské univerzitě, jeden semestr studoval v Záhřebu (1880) u Leopolda Geitlera. Podobně jako Dobrovský či Šafařík znal jihoslovanské jazyky, ruštinu a polštinu.V letech 1889 a 1890 pobýval v Polsku, ve Lvově a v Rusku. V letech 1893 až 1894 v Záhřebu, Bělehradě a v Srbsku.Habilitace ze slavistiky (o slovanském futuru) na UK roku 1884. Roku 1895 se stává na filozofické fakultě v Praze mimořádným profesorem a řádným titulárním v roce 1902, skutečným řádným až roku 1907 (do roku 1928). Roku 1919 se stal předsedou nově ustaveného Československého ústavu pro lidovou píseň. Od roku 1920 do 1932 byl náměstkem předsedy Československé akademie věd. Od roku 1928 působil jako předseda I. odboru ve Slovanském ústavu, při jehož vzniku se angažoval. Zasloužil se o svolání I. sjezdu slovanských geografů a etnografů do Prahy v roce 1924 a o sjezd slovanských filologů roku 1929. Na vědecké pole vstupuje na začátku 80. let 19. stol. Zajímal se tehdy především o středověkou českou památku Stará pověst o Strojmírovi a Bruncvíkovi. Zabýval se církevní slovanštinou, starým slovanským písemnictvím, dialektologií, později pak novějšími literárními jevy. Na studijní cestě do Ruska poznal metodiku ruských slavistů (A. N. Pypina, A. N. Veselovského, N. S. Tichonravova), s nimiž nadále udržoval kontakty. Osvojil si srbochorvatštinu i ruštinu, což mu pomohlo při srovnávacím studiu slovanské lidové slovesnosti, především pohádek. „To byla oblast, v níž po sobě Polívka zanechal nejvýznamnější stopu a dosáhl světového uznání. Patřil mezi stoupence tak zvané migrační školy, kteří zastávali názor, že pohádkové látky se šířily z různých středisek, zejména z orientálních oblastí. Ale neustrnul v této rovině, přihlížel i k teoriím mytologickým nebo metodám antropologické školy, protože každá látka pro něj byla osobitým problémem.“ (Jan Chodějovský, Akademický bulletin, 25. 6. 2008). Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Súpis slovenských rozprávok (1923–1931) a Slovanské pohádky (I. sv., 1923), které bohužel vědec nedokončil. Stal se spolupracovníkem pro věci slovanského v berlínském Zeitschrift d. Vereines für Volkskunde Johanna Bolta. Byl redaktorem a přispíval do mnoha českých, později československých, slovanských i západoevropských periodik, sborníků, sbírek, knih (např. Zeitschrift für öster. Volkskunde, Zeitschrift d. V. f. Volkskunde, Národopisný věstník českoslovanský, Národopisný sborník). Byl členem mnoha profesních i jiných společností (např. Národopisná společnost československá, Královská česká společnost nauk, Českoruská jednota, Petrohradská akademie věd, Jihoslovanská akademie věda a umění v Záhřebu, Královská srbská akademie v Bělehradu), předsedou Státního ústavu pro lidovou píseň a I. odboru Slovanského ústavu. Velkou část svých studií publikoval v němčině kromě jiného s cílem popularizace slavistiky. Přispěl také hesly do Ottova slovníku naučného. Jak dokládali Polívkovi kolegové, byl neuvěřitelně pilný, pečlivý, sečtělý a vytrvalý v čemkoli, do čeho se pustil. Šlo mu o přesnost, střízlivost a bezpečně zjištěná fakta. Jeho knihovna je důkazem pečlivého sběru veškerých materiálů týkajících se slovanské folkloristiky. Trpěl oční chorobou (Murkovi si stěžuje v dopisech, jak se mu zhoršuje), kvůli které postupně odešel ze všech pozic. Oslepl nejdříve na jedno oko, v závěru života i na druhé. Zemřel 21. března 1933 v Praze. -- Na Polívku navazovali takové filologické osobnosti, které on sám připravoval a kteří se řadí do nejlepší tradice české slavistiky (Jiří Horák, Bohuslav Havránek, Frank Wollman aj.). Odešel s ním „slavistický univerzalismus, spojující v české vědecké tradici, počínaje od Dobrovského, literární vědu, lingvistiku a národopis ústřední filologickou metodou“ (Frank Wollman). $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F38322&rootDirectory=68310#!?file=275740
680 $a Charakteristika knižní sbírky: $i Již roku 1928 přijala Knihovna Národního muzea jeho rozsáhlý dar - 393 knih v 739 sv. ( předtím r.1922 daroval 9 knih) obsahující množství jazykovědné literatury, literární historie a historie obecně. Sbírka je jazykově velice pestrá. Zahrnuje většinu slovanských jazyků, ale též němčinu a francouzštinu. -- Celá jeho knihovna byla získána roku 1934, rok po Polívkově smrti. V knihovně převažují díla se slavistickou tematikou (a to jak obecnější, tak především folkloristickou) v nejrůznějších jazycích a provenience (…). Za zmínku stojí kniha Osetince Aembaltyho Cocka (rus. Ambalova Cocka) Iron adaemy tauyraehtae kaddžytae aemae arhaeuttae (Dzaeudžyqaeu /Vladikavkaz/ 1928, III 904). Součástí sbírky je také několik starých tisků z 18. stol. (II 980, II 997, III 584, III 972). Najdeme zde různé slovníky, celé tehdejší slavné edice světových pohádek (v němčině a francouzštině). $5 CZ-PrLNM
680 $a Charakteristika nejčastějších provenienčních záznamů: $i Díky tomu, že si Polívka s mnoha kolegy a přáteli folkloristy, lingvisty, antropology i spisovateli vyměňovali a vzájemně posílali své texty, separáty, knihy, je téměř polovina knih označena buď přímo věnováním autora, překladatele, redaktora či vydavatele, nebo je Polívkovou rukou do knihy vepsáno, od koho knihu dostal. Specifikum knih východoslovanské provenience (především ruské) je to, že autor do knihy nenapsal věnování vlastní rukou, ani se nepodepsal, ale použil univerzálního razítka „от автора“/„съ приветомъ от автора“, kterým označil knihu na předsádce či přídeští. Úsměv jistě vyvolají i podoby Polívkova příjmení ve věnováních, s nímž si mnozí autoři nevěděli rady, tudíž jej skloňovali nejrůznějšími způsoby (např. „panu p. Dr. Jiři Polivce“, Polivci, Polivke). Ve 2 svazcích se nacházejí lístečky s Polívkovými poznámkami (využíval k těmto účelům různé kartičky s pozvánkami na nejrůznější akce, plesy, schůze…). V případě konvolutů si Polívka na přední přídeští vždy sepsal, jaké texty svazek obsahuje. $5 CZ-PrLNM
680 $a Lokace knižní sbírky: $i Fond náležející knihovně Národního muzea se nalézá v depozitáři v Terezíně, označen razítkem „Knihovna Dr. J. Polívky“ Je rozdělen do 4 částí (I – 1-470, II – 1-1004, III – 1-1196, IV – 1-2400 – z velké části se jedná o separáty). Obsahuje Kromě části knižní sbírky uložené v Knihovně NM je část knihovny Jiřího Polívky se po jeho smrti stala součástí knihovny Etnologického ústavu AV ČR. Nelze bohužel zjistit, o kolik svazků se jedná, knihovna nebyla nijak specificky označena. $5 CZ-PrLNM $5 Etnologický ústav AV ČR
680 $a Charakteristika dokumentární sbírky: $i KNM, Přírůstková kniha 1922. $5 CZ-PrLNM
680 $a Charakteristika dokumentární sbírky: $i Skříň z pozůstalosti Jiřího Polívky (depozitář Knihovny NM - Terezín). $5 CZ-PrLNM
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F38322&rootDirectory=68310#!?file=275741 $y Podpis J. Polívky a razítkové exlibris dané Knihovnou NM ("KNIHOVNA Dr. J. POLÍVKY") - kniha sign. Polívka I 291.
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F38322&rootDirectory=68310#!?file=275742 $y Štítek „Knihovna Národního musea", perem signatura "III.- 862" a červené razítko "KNIHOVNA Dr. J. POLÍVKY“ (sign. Polívka III 862).
856 4# $y Polívkova poznámka o způsobu nabytí knihy (sign. Polívka I 291). $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F38322&rootDirectory=68310#!?file=275743
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F38322&rootDirectory=68310#!?file=281095 $y Zápis ukrajinské pohádky Polívkovou rukou.
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F38322&rootDirectory=68310#!?file=275744 $y Polívkův „výpůjční sešit“ (sign. Polívka IV 221)..
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F38322&rootDirectory=68310#!?file=275745 $y Dopis Jiřího Horáka J. Polívkovi nalezený v knize sign. Polívka IV 604.
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F38322&rootDirectory=68310#!?file=275746 $y Dedikace Kateryny Hruševské, dcery prvního ukrajinského prezidenta, historika a politika Mychalja Hruševského (1866-1934) - kniha sign. Polívka IV 938.
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F38322&rootDirectory=68310#!?file=275747 $y Dedikace ukrajinského etnografa, folkloristy a literárního kritika Filareta Mychajloviče Kolessy (1871-1947) Jiřímu Polívkovi (sign. Polívka IV 1619)..
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F38322&rootDirectory=68310#!?file=275748 $y Skříň z pozůstalosti Jiřího Polívky.
998 $a kindler, veverka, jaka $b jaka
Processing history
Permanent link