Bechyňové z Lažan (rod)

Bechyňové z Lažan (rod)

Bechyňové z Lažan (rod)
See: Bechinie von Lazan (rod)
...
Documents for download
Detail
MARC
Field Ind Field content
leader -----nam-a22------i-4500
1 pra320
3 CZ-PrLNM
5 20210114144427.9
8 140208|n|acnnnaabn-----------n-a|a------
40 ## $a ABH303
100 3# $a Bechyňové z Lažan (rod)
368 $a šlechtické knihovny
400 3# $a Bechinie von Lazan (rod) $0 o
670 $a HALADA; JAN. Lexikon české šlechty (erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti). Praha : AKROPOLIS, 1992
670 $a Wikipedia $u http://cs.wikipedia.org/wiki/Bechy%C5%88ov%C3%A9_z_La%C5%BEan
670 $a Historická šlechta $u http://www.historickaslechta.cz/bechinie-z-lazan-id2009090067-3
678 0# $a Panský, později vladycký a posléze opět panský rod. Svůj původ odvozují od slezského rytířského rodu ze Seidlitz nebo také Seydlitz, od něhož je odvozen i jejich erb se třemi červenými kapry. Po povýšení do panského stavu byl jejich erb vylepšen o dva štítonoše, vypodobněné s dubovými věnci kolem hlavy a boku. -- Pocházejí ze Slezska, v Čechách se usadili na začátku 15. století. Jindřich Lefl (původně ze Seidlitz) se v Čechách usadil na počátku 15. století jako důvěrník a komoří krále Václava IV. V roce 1414 obdržel pak Bechyňské panství, po tamním hradu si jeho potomci upravili rodové jméno. Panství rod ale dlouho neudržel a již v roce 1477 jej prodal pánům ze Šternberka. -- Koncem 15. století se rod rozdělil na dvě hlavní větve, podle panství Bernartice a Pičín. Roku 1615 koupil Albrecht Bechyně z Lažan rozsochatecký statek, který byl v roce 1626 pro účast Abrahama Bechyněho z Lažan ve stavovském povstání změněn na manství. V roce 1714 usiloval František Leopold Bechyně, který byl opět povýšen do panského stavu v roce 1712, o stavbu kaple v Rozochatci podle návrhu Jana Blažeje Santiniho.[6] Ke stavbě ale nedošlo. V roce 1737 byli povýšeni do panského stavu. V 19. století se členové rodiny velmi rozmnožili.
856 4# $y Bechyně z Lažan, Jan Jiří 1696-1766 $u http://provenio.net/authorities/34611 $3 fmo $9 PROVENIO
998 $a jaka
Processing history
Permanent link