Šafařík, Pavel Josef, 1795-1861

Šafařík, Pavel Josef, 1795-1861

Šafařík, Pavel Josef, 1795-1861
See: Szafarzyk, Paweł Józef, 1795-1861
See: Schaffarik, Paulus Josephus, 1795-1861
See: Šafárik, Pavol Jozef, 1795-1861
See: Saffarik, Pál József, 1795-1861
See: Safáry, Pavol Jozef, 1795-1861
See: Schaffáry, Pavol Jozef, 1795-1861
See: Šaffařík, 1795-1861
See: Schafarik, Paul Joseph, 1795-1861
...
Documents for download
Detail
MARC
Field Ind Field content
leader -----nam-a22-----1i-4500
1 kpw3230670
3 CZ-PrLNM
5 20210114145658.8
8 120522|n|acnnnaabn-----------n-a|a------
40 ## $a ABH303 $b cze
100 1# $a Šafařík, Pavel Josef, $d 1795-1861
368 $a měšťanské knihovny
370 $a Kobeliarovo $b Praha $c Česko $c Slovenská repubika
374 $a historici
374 $a spisovatelé
374 $a knihovníci
374 $a lingvisté
374 $a etnografové
375 $a muž
400 1# $a Šafárik, Pavol Jozef, $d 1795-1861 $0 o
400 1# $a Šaffařík, $d 1795-1861 $0 o
400 1# $a Schafarik, Paul Joseph, $d 1795-1861 $0 o
400 1# $a Saffarik, Pál József, $d 1795-1861 $0 o
400 1# $a Safáry, Pavol Jozef, $d 1795-1861 $0 o
400 1# $a Schaffáry, Pavol Jozef, $d 1795-1861 $0 o
400 1# $a Schaffarik, Paulus Josephus, $d 1795-1861 $0 o
400 1# $a Szafarzyk, Paweł Józef, $d 1795-1861 $0 o
670 $a KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918 $u http://www.libri.cz/databaze/kdo18/search.php?zp=5&name=%A9AFA%D8%CDK+PAVEL+JOSEF
670 $a Wikipedia $u http://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Josef_%C5%A0afa%C5%99%C3%ADk
670 $a Dvaasedmdesát jmen české historie $u http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/209572232200023-pavel-josef-safarik/
670 $a Osobní knihovny $u http://www.osobniknihovny.cz/
670 $a Badatelna.cz $b Literární archiv Šafařík $u http://www.badatelna.cz/fond/5250
670 $a VRCHOTKA, J. Šafaříkova knihovna. In: Ročenka Universitní knihovny v Praze, 1958. - Praha : Státní pedagogické nakl., 1959, s. 21-31. $b K osobní knihovně.
670 $a BLÁHOVÁ, Emilie, ed. et al. Aktuální otázky slovanské filologie a Šafaříkův vědecký odkaz. Praha: Euroslavica, 1996. 162 s.
670 $a BLÁHOVÁ, Emilie. Význam Šafaříkovy sbírky rukopisů pro paleoslovenistiku. Slavia. 1996, roč. 65, s. 147-152.
670 $a KUDLÁČEK, Jozef. P. J. Šafárik a jeho koncepcia póvodu Slovanov. Historický časopis Slovenskej akadémie vied 1957, roč. 5, č. 1, s. 59-81.
670 $a MENCLOVÁ, Věra-SVOZIL, Bohumil-VANĚK, Václav. Slovník českých spisovatelů. Praha: Libri, 2000, s. 617-618.
670 $a NOVOTNÝ, Jan. Pavel Josef Šafařík. Praha: Melantrich, 1971. 362 s.
670 $a PAUL, Karel. Pavel Josef Šafařík – Život a dílo. 1. vyd. Praha: ČSAV, 1961. 360 s.
670 $a Pavol Jozef Šafárik a slavistika : zborník príspevkov z vedeckej konferencie a dokumentov z osláv 200. výročia narodenia P.J. Šafárika. Prešov : Filozofická fakulta Univerzity P. J. Šafárika, Martin : Matica slovenská, 1996. 547 s.
670 $a SEDLÁK, Imrich, ed. Pavol Jozef Šafárik a slovenské národné obrodenie: zborník z vedeckej konferencie. Martin: Matica slovenská, 1989. 415 s.
670 $a SOKOLOVÁ, Františka. Cyrilské a hlaholské staré tisky v Českých knihovnách. Praha: Národní knihovna ČR, Slovanská knihovna, 1997. 426 s.
670 $a TURKOVÁ, Helga. Knihovna Národního muzea a Šafaříkova knihovna. Sborník Národního muzea v Praze, řada C - Literární historie. 2013 roč. 58, č. 1-2, s. 67-72. Celý sborník je věnován osobnosti Pavla Josefa Šafaříka.
678 0# $a Narozen 13. května 1795 v Kobeliarove, zemřel 26. 6. 1861 v Praze. Pohřben byl na evangelickém hřbitově v Karlíně, roku 1900 byly jeho ostatky přeneseny na Olšanský hřbitov.Slavista, literární historik a filolog. Po absolvování základního a vyššího vzdělání odjel v roce 1815 do Jeny studovat teologii a zůstal zde až do roku 1817. V počátcích své vědecké kariéry se věnoval především překladům a poezii. V letech 1819 až 1833 působil na srbském pravoslavném gymnáziu v Novém Sadu (do r. 1824 jako ředitel) a během tohoto pobytu byl položen základ jeho budoucí bohaté knihovny. Šafařík se zde mimo své pedagogické činnosti věnoval i dějinám slovanských literatur (Geschichte der slawischen Sprache und Literatur nach allen Mundarten), jazykovědě (Serbische Lesekörner – Šafaříkova zřejmě nejlepší filologická práce) a především sběru rukopisů a starých tisků. V roce 1837 pak vychází jeho významné práce Slovanské starožitnosti a v roce 1842 Slovanský národopis. Od roku 1841 do roku 1848 působil v pražské Univerzitní knihovně, v roce 1848 se stal jejím ředitelem a také se zúčastnil Slovanského sjezdu. Od konce 40. let se Šafařík začal intenzivněji věnovat staroslověnštině a vydávání staroslověnských památek, v 50. letech pak především problematice hlaholského písma. Výsledkem jeho snah je jednak několik článků a především jeho poslední práce Über den Ursprung und Heimat des Glagolitismus (1858), v níž definitivně potvrdil prvenství hlaholice před cyrilicí. $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=280957 $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=280958 $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=273898 $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=273899
680 $a Charakteristika knižní sbírky: $i Osobní knihovna Pavla Josefa Šafaříka byla jako celek získána pro Národní muzeum v roce 1863 a ve své době byla považována za nejbohatší slavistickou knihovnu vůbec. Dnes ji tvoří celkem 185 rukopisů, 24 rukopisných zlomků, cca 70 starých tisků a cca 4454 svazků v oddělení základní knihovny. Z dochované korespondence mezi Šafaříkem a zahraničními slavisty, např. Pogodinem, je zřejmé, že Šafařík ještě za svého života uvažoval o prodeji knihovny do Ruska, v období tíživé finanční situace v roce 1848 dokonce prodal část svých ruských knih srbskému metropolitovi v Bělehradě. V roce 1855 zase kupuje část knih ruský badatel a Šafaříkův přítel Pogodin. Základním zdrojem údajů o stavu knihovny v době jejího prodeje do muzea je zřejmě Catalogus librorum, incunabulorum, codicum manuscriptorum, chartarum geographicarum z roku 1862, který nechala vydat rodina Pavla Josefa Šafaříka ve Vídni, dále je k této knihovně k dispozici rukopisný katalog uložený v Oddělení rukopisů a starých tisků KNM pod signaturou III A 48. Ač bylo Šafaříkovým přáním, aby zůstala knihovna zachována jako celek, byl fond rozdělen mezi více oddělení dnešní Knihovny Národního muzea a tematické rozdělení knih, rukopisů a starých tisků, prezentované do určité míry výše zmíněným Catalogem tak nebylo bohužel zachováno. ?Nejcennější část Šafaříkovy knihovny je v současné době spravována Oddělením rukopisů a starých tisků. Šafaříkovy rukopisy nejsou vyčleněny na speciální signaturu, ale jsou rozptýleny ve fondu. Rukopisnou část Šafaříkovy knihovny lze tematicky rozdělit na dva velké celky. Prvním a nepochybně nejcennějším celkem celé knihovny jsou cyrilské rukopisy, zpracované ve Vašicově katalogu Soupis staroslovanských rukopisů Národního muzea v Praze a dnes umístěné na signatuře IX. Tyto rukopisy si Šafařík sám opatřil či opatřit nechával, mj. za asistence srbského knížete Miloše Obrenoviće během svého pobytu v Srbsku v letech 1819 až 1833, především z klášterů v pohoří Fruška gora ale i na jiných místech. Jedná se vesměs o rukopisy jihoslovanské, převážně redakce srbské a bulharské. Nejstarší položkou Šafaříkovy knihovny vůbec je rukopisný staroslověnský zlomek z přelomu 11. a 12. stol. (sig. 1 D c 2/8). Druhým nejstarším rukopisem Šafaříkovy sbírky bylo tzv. Šafaříkovo triodion, dnes je ovšem uloženo v Ruské národní knihovně v Petrohradě. Třetím nejstarším rukopisem je pak tzv. Makedonský neboli Strumický apoštol, jeden z nejstarších staroslověnských rukopisů apoštola pocházející ze 13. století, jehož lexikum bylo zařazeno do materiálu Slovníku jazyka staroslověnského. Dále můžeme v Šafaříkově knihovně nalézt rukopisy s texty evangelními, žaltářními, apokryfními a homiletickými. Druhý tematický celek Šafaříkovy rukopisné sbírky pak tvořily rozličné přepisy starých rukopisů, pořízené ať už rukou Šafaříkovou (ve většině případů) či jeho přátel a jiných písařů. Dále zde můžeme nalézt rozličné Šafaříkovy výpisky a poznámky. Některé položky by svou povahou patřily spíše k literární pozůstalosti. K rukopisné sbírce Šafaříkovy knihovny patří také malá část fondu rukopisných zlomků. Kromě nejstaršího výše uvedeného zlomku se jedná vesměs o zlomky středověké a jazykově české. ?Za svého pobytu v Srbsku se Šafařík seznámil také s produkcí jihoslovanských cyrilských tiskáren a vybrané staré tisky si poté také začal opatřovat do své knihovny, dnes je tato část uložena převážně na signatuře 64. V Šafaříkově knihovně jsou zastoupeny cyrilské i hlaholské tisky většiny jihoslovanských tiskáren a celá sbírka je patrně druhým nejvýznamnějším souborem cyrilských a hlaholských starých tisků po fondech Ruské státní knihovny, v níž se nachází Pogodinova sbírka starých tisků a soubor hlaholských tisků zakoupený z pozůstalosti I. Berčiće. Nejstarší a nejcennější jsou staré tisky pocházející z druhé nejstarší cyrilské tiskárny v Cetinji v dnešní Černé Hoře. Tato tiskárna fungovala v 90. letech 14. století a vydala celkem pět cyrilských tisků. Z nich se v Šafaříkově knihovně nachází tzv. Oktoich (1493-4) a Žaltář s komentářem z roku 1494. Cenné jsou staré tisky z Goražde, Mileševa a Bělehradu a také Četveroevangelium z Rujanského kláštera. V Šafaříkově fondu lze nalézt i tisky z hlaholských tiskáren. V letech 1494 až 1508 působila v chorvatské Senji hlaholská tiskárna pod vedením Blaže Boromiće, z jejíž produkce je v Šafaříkově knihovně zastoupen tzv. Transitus Hieronymi. Své místo v Šafaříkově knihovně ale našly i další cyrilské a hlaholské tiskárny, např. tiskárna benátská, z níž pochází některé žaltáře a breviáře. Ke starým tiskům byly zařazeny např. i edice staroslověnských památek (Ostromirův evangeliář) či např. Miklošičův Staroslověnsko-řecko-latinský slovník. ?V Oddělení základní knihovny je na signatuře 74 a 75 uložena další část Šafaříkovy knihovny. Tematicky bychom tento fond mohli definovat jako Šafaříkovu pracovní a příruční knihovnu. Při svém pobytu v Srbsku si Šafařík musel odborné knihy, které potřeboval ke své vědecké práci, obstarávat převážně na vlastní náklady, protože knihovna v Novém Sadě jeho potřebám nedostačovala. Tematicky se jedná o velice různorodou sbírku. Nalezneme zde encyklopedie a různé další souborné práce, gramatiky staroslověnštiny a slovanských jazyků, katalogy rukopisů, edice latinských (i neolatinských) a řeckých autorů, práce jazykovědné (např. slovinského slavisty Miklošiče, Dobrovského aj.), historické, literárněvědné, teologické, filosofické. Podstatná část knih je tematicky bohemistická. Z knih s paleoslovenistickou tematikou bychom zde našli edice staroslověnských památek, např. Miklošicovu edici Šišatovackého apoštola (sig. 74 A 24), některé knihy tohoto typu byly ale zařazeny, jak už bylo naznačeno výše, do fondu Oddělení rukopisů a starých tisků. Část fondu odráží jihoslovanské prostředí, v němž Šafařík působil, jako celek, např. knihy srbské a bulharské. Ve sbírce jsou poměrně hojně zastoupeni také chorvatští (ilyrští) autoři, najdeme zde např. edice děl Ivana Gunduliće, nejvýznamnějšího chorvatského barokního básníka a autora eposu Osman. Jistou zajímavostí je např. exemplář slovníku Ivana Belostenca Gazophylacium seu latino-illyricorum onomatum aerarium (sig. 74 E 21). Jedná se o dvoudílný latinsko-chorvatský slovník z 16. století, jednu z nejvýznamnějších chorvatských lexikografických prací. Zastoupeni jsou také autoři chorvatského národního obrození, např. nejvýznamnější básník Stanko Vraz, autor nedochovaného překladu RKZ, dále Ivan Kukuljević Sakcinski a další. $5 CZ-PrLNM
680 $a Charakteristika nejčastějších provenienčních záznamů: $i Knihy jsou opatřeny oválným červeným razítkem Knihovna Šafaříkova či Literární pozůstalost Šafaříkova s lvíčkem uprostřed, obě razítka byla vytvořena při zpracovávání Šafaříkovy knihovny v NM v 19. století. Některé rukopisy a rukopisné zlomky jsou označeny cyrilským písmenem ш se lvíčkem nad ním. Na okrajích rukopisů a starých tisků se často vyskytují Šafaříkovy poznámky a vpisky, někdy i vložené listy např. s obsahem či dalšími údaji. Šafařík si na desky také často poznamenával literaturu k dané knize a opatřoval si pro svou knihovnu také vlastní vazby. V knihách oddělení základní knihovny lze kromě výše uvedených razítek najít také četné dedikace, např. chorvatského básníka Stanka Vraze. $5 CZ-PrLNM
680 $a Lokace knižní sbírky: $i Základní fond Knihovny NM (sign. „Šafařík 74” a “Šafařík 75”). Katalogizační lístky zařazeny do GJK. Knihy též rozptýleny v různých fondech různých oddělení (zejm. Oddělení rukopisů a starých tisků a oddělení knižní kultury Knihovny NM). $5 CZ-PrLNM
680 $a Charakteristika dokumentární sbírky: $i Fond 1643 - zpracován. 1. Doklady a) vlastní; b) rodinné; c) cizí. 2. Korespondence a) přijatá (V. Hanka, J. Jungmann, J. Kollár, F. Palacký, J. E. Purkyně, L. Štúr, J. E. Vocel); b) odeslaná; c) rodinná; d) cizí. 3. Rukopisy a) vlastní (poezie, odborné práce, poznámky, výpisky, opisy); b) cizí. 4. Tisky. 5. Výstřižky. 6. Dokumentace. 7. Varia. $5 Literární archiv Památníku národního písemnictví
680 $a Charakteristika umělecké sbírky: $i Oddělení starších dějin českých Národního muzea má ve správě sádrový odlitek bysty Pavla Josefa Šafaříka a bronzovou medaili s vyobrazením této osobnosti. V antropologickém oddělení Národního muzea se také nachází odlitek jeho posmrtné masky. -- 1. Bronzová medaile s portrétem Pavla Josefa Šafaříka. Autor: Václav Šantrůček (* 14. 5. 1866, Týnec nad Labem – 1. 2. 1931, Praha). Místo vzniku: Praha. Datace: 1895. Technika: bronzová medaile (avers, revers). Rozměr: průměr 5,8 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-158 03. Foto: Lubomír Sršeň. -- 2. Autor: Emanuel Halman (* 13. 12. 1873, Olomouc – † 21. 3. 1945, Praha). Místo vzniku: Praha. Datace: 1900. Technika: sádrový odlitek. Rozměr: v. 56 cm, max. š. 21 cm, max. tl. 16 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-191 167. Foto: Lubomír Sršeň. Pozn.: jde o soutěžní skicu pro bronzovou bystu do Panteonu NM, zhotovenou Emanuelem Halmanem r. 1901. Viz Lubomír Sršeň, Architektura, výzdoba a původní vybavení hlavní budovy Národního muzea v Praze. Praha (NM) 1999, s. 53. $5 Národní muzeum
856 4# $y Kollár, Ján, 1793-1852 $u http://provenio.net/authorities/49614 $9 PROVENIO $3 fmo
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=280959 $y Celostránkové vpisky Pavla Josefa Šafaříka, vlepené na přední předsádce knihy "Über die Abkunft der Slawen".
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=280960 $y Celostránkové vpisky Pavla Josefa Šafaříka, vlepené na zadní předsádce knihy "Über die Abkunft der Slawen".
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=280961 $y Titulní strana knihy "Über die Abkunft der Slawen" s vlastnickým razítkem s textem "Knihovna Šafaříkova".
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=280962 $y Podpis Pavla Josefa Šafaříka v knize "Smíšené básně" od Františka Ladislava Čelakovského (1830).
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=273900 $y Razítko Šafaříkovy knihovny dodané v 19. století v Knihovně NM.
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=273901 $y Razítkové exlibris - cyrilským písmenem "ш" se lvíčkem nad ním, dodané v 19. století v Knihovně NM.
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=273902 $y Dedikace Pavla Josefa Šafaříka Janu Kollárovi v jeho knize "Slowanský národopis" (1842).
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=280963 $y Podobizna P. J. Šafaříka z r. 1833.
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=280964 $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=280965 $y Bronzová medaile s portrétem Pavla Josefa Šafaříka. Autor: Václav Šantrůček (* 14. 5. 1866, Týnec nad Labem – 1. 2. 1931, Praha). Místo vzniku: Praha. Datace: 1895. Technika: bronzová medaile (avers, revers). Rozměr: průměr 5,8 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-158 03. Foto: Lubomír Sršeň.
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=280966 $y Soutěžní skica pro bronzovou bystu do Panteonu Národního muzea. Autor: Emanuel Halman (* 13. 12. 1873, Olomouc – † 21. 3. 1945, Praha). Místo vzniku: Praha. Datace: 1900. Technika: sádrový odlitek. Rozměr: v. 56 cm, max. š. 21 cm, max. tl. 16 cm. Lokace: Národní muzeum, oddělení starších českých dějin, inv. čís. H2-191 167. Foto: Lubomír Sršeň. Pozn.: jde o soutěžní skicu pro bronzovou bystu do Panteonu NM, zhotovenou Emanuelem Halmanem r. 1901. Viz Lubomír Sršeň, Architektura, výzdoba a původní vybavení hlavní budovy Národního muzea v Praze. Praha (NM) 1999, s. 53.
856 4# $u https://provenio.net/media-viewer?origin=https:%2F%2Fprovenio.net%2Fauthorities%2F30670&rootDirectory=68050#!?file=280967 $y Slavín. (Pantheon). Sbírka podobizen, autografů a životopisů předních mužů a žen československých. Oddíl II. Pořádali Coelestin Frič a Frant. Jar. Peřina. V Praze: F. Bartel, [1884].
910 $a ABA010
998 $a jaka, spur $b jaka
998 $a Srsen, syb $b jaka
Processing history
Permanent link